Poezie

Jak zelené jsou stromy v hukvaldské oboře, kde se daňci sbíhají poslouchat Bystrouščiny písně. Jak je všem potřebný den, v němž Janáček zapsal zpěv drozda i nemluvněte, aby toto ÁÁÁ zůstalo pod nebem trčet v bílé výhni oblaků, v peci, kde zraje každý muž jako strom, jenž přinesl listí, ovoce šťavnaté a šťastné a nakonec stín, bílý jako hlas kamenného světce v oboře pod ním. Jak každý si v sobě nese touhu vylézt na kopec před oknem, svou Babí hůru,